Křídla slávy

Víkend 20. – 21. 10. 2007 jsme strávili na chalupě v Polště u Jindřichova Hradce. Všichni jsme byli v úžasu z krásného místa a úžasné chalupy. Když jsme jí procházeli, někteří prohlašovali, že to tam vypadá jak na zámku. Odpoledne jsme si zahráli naší oblíbenou hru na „vyřízení potápěče“, oficiální název té hry totiž ani nevím. Dost jsme se u toho nasmáli a nařvali, jak je jistě vidět na videu, viď Janáku :-)))

Divila jsem se, že na nás nepřišli sousedi, protože ten křik a smích byl slyšet i na ulici. Pak jsme hráli „myšičkárnu“, výsledky našich výtvarných schopností můžete vidět na fotkách. Vyhrála to Uršula s Janákem, ale jejich myši měli k myším opravdu daleko, ostatně jako myši nás všech ostatních.

Pak jsme vymýšleli 10 prototypů žen a mužů jak je vidí druhé pohlaví. Došli jsme k závěru, že ideální muž ani žena vlastně neexistují.

K večeru jsme se vrhli na přípravu jídla. Myslím, že nebudu skromná, když napíšu, že všem chutnalo. No a večer, po setmění nás čekala samotná hra „Křídla slávy“. Popisovat její průběh asi nemá cenu, protože je to dost dlouhé a myslím si, že si ji stojí za to zahrát.

Vítejte na cestě.

Jste na začátku hry „Křídla slávy“. Název „kdo je kdo“ byl jenom maskovací manévr, aby jste nikdo nemohl proniknout do podstaty této hry, jejím vyhledáním kdekoliv.

Hra „Křídla slávy“ je inspirována stejnojmenným filmem, který je originálním podobenstvím o nesmyslnosti a pomíjivosti toho, čemu se říká popularita. Hrdinové filmu, slávou zkažený herec Valentin a jeho vrah, neúspěšný spisovatel Brian, se ocitají v absurdním posmrtném světě, kde veškerá jejich další existence závisí na jejich momentální pozemské popularitě.

Na křídlech slávy


Klapky psacího stroje

bubnují do boje

pojí slovo k slovu

větu k větě

stojíce na prahu

slávy na tomto světě

a tvoří hodně a dobře

a hodně a lépe

a pak už jen hodně

sláva se třepe

na stožáru jak bílá vlajka

motýl – oběť holocaust

jak Faust

ve spárech nejnižšího

sazemi potřísněný strop

a krví psaná knížka

plná stop slz a řas

a těžkých vteřin volby

skrz klapky psacího stroje

popsána duše tvoje

tvá pýcha i tvůj stud

a vše co je ti vlastní

až dopíše až dotvoří

až motýl dohoří

poklekne a zas a znova

bude se modlit

k Bohu stvořenému

dle obrazu autorova

tato slova:

ať nezahyneš

buď ve všech myslích

kniho moje

skrze klapky psacího stroje

amen!