Na Lipku jsme přijeli ve čtvrtek dopoledne. My, co jsme jeli auty (Humpál, Náčelník, Ívi, Chodec, Niki, Homoj, Káča, Dana, Jana a Štěpa) jsme tam samozřejmě byli dříve. Štěpa nám někde u Písku oznámila, že se jí v autě dělá špatně, a že by už tam ráda byla. Zbytek (Mlíko, Ivet, Janák, Bróža) dorazili asi hodinu po nás. Zabydleli jsme se u Náčelníka na chatě, a jelikož bylo opravdu krásné slunečné počasí, vyrazili jsme na kratičkou procházku. Vedl nás Mlíko, jak je vidět na fotkách. Prošli jsme bývalým vojenským prostorem, viděli několik bunkrů a krásně rozkvetlý lýkovec a devětsil. Ochránci prominou, jedli jsme i podběl. Někdo prohlásil, že řízek je tedy lepší…Konec procházky byl trochu divoký. Přecházeli jsme ohradu s krávami, a ty byly nějaké divoké. Náčelník teda tvrdil, že si s námi chtějí hrát, ale hrajte si s někým, kdo váží asi tak o 200 kg víc než vy. Nicméně Janák říkala, a to je znalkyně :-), že když se na ně nebudeme dívat, tak na nás nezaútočí 🙂 My starší, a tím myslím 18let a více, jsme se jali připravovat večeři, a ti mladší měli ještě několik úkolů ohledně připravené hry s pašováním drog. K večeři byli buřty na pivě, jak lze vidět na fotečkách. Večer jsme hráli ještě AZ kvíz, který si připravil Šotek, který dorazil ve čtvrtek navečer, stejně jako Efa a Safa.
,
V pátek byla naplánována trasa. Chodec ráno udělal brífink, kam že se to vlastně půjde a kam, že se to šlo. No přeci na Boubín. Cestou jsme viděli zajímavé věci, mezi které patřilo patrové červené auto, které bylo umístěno kdesi, co vypadalo něco mezi pastvinou a skládkou. Jak je vidět na fotkách, Boubín byl opravdu daleko, ale zato bylo krásně. Ti nejstarší z nás radili Chodcovi, kterou cestou se dát. Procházeli jsme „alejí přátelství“, kde byly vysazeny stromy, udělán pomník „paux vobis“ ve tvaru A – jako akt smíření mezi dvěma zeměmi. Na Boubín až nahoru došla jen část z nás. Bylo tam ještě dost sněhu a také moc stromů na zemi. Z Boubína jsme slezli směrem ke Kubově huti, kde jsme se rozdělili na chlapeckou a dívčí skupinu. Dívčí skupina šla cestou kratší, chlapci ještě honili nějaké výkony. K večeři byly buchtičky se šodó, buchtičky jsme si pekli sami, jak je vidět na fotkách, a moc se nám povedli…, že jo? Někdo měl k večeři ještě zbytek buřtů na pivě, někdo buchtičky a někdo oboje.Večer jsme hráli na celníky a pašeráky. Pašeráci nebyli nic moc schopní, přes celníky přešel jenom Chodec s jedním balíčkem. Takže svět nebyl zase zachráněn, pašeráci se nedozvěděli od dealera, jak zachránit ohrožená města.
,V sobotu se udělalo nepěkně. Fučel vítr a buď pršelo nebo padal sníh. Vydali jsme se na Chalupskou slať. Ve čtvrtek a v pátek se dalo chodit v mikině, zato v sobotu jsme nepohrdli ani čepicí ani rukavicemi. Dali jsme si malé občerstvení v restauraci „Borůvka“ v Borové ladě a vydali se zpět na chatu, cestou necestou. Večer jsme si zahráli pár her – ukázky z představení jsou na stránkách. Máme to, ale tvořivá dítka…Dost jsme se u toho nasmáli.
,A byla neděle, čas odjet domů. V neděli taky dost fičelo, už jsme
nešli na žádný výlet, jen ti mladší si došli pro mňamky, za to, že
zachránili města od zkázy a pak ještě měli vytyčenou trasu podle
azimutů, ale holčičky nám trochu zbloudily….Kluci jakžtakž podle těch
azimutů chodili. Udělali jsme si k obědu lečo a pak už byl čas uklidit,
jít na vlak nebo nasednout do aut a vydat se k domovu….
To vše nadatloval Donaldík 🙂
Sobotní večer dostala každá družina nějaké úkoly :
1.SKUPINA:
Ívi, Chodec, Danča a Štěpánka
1. úkol: – scénka na slova: zapalovač, déšť, výfuk, kápě,
ježek, Uršula, štafle, koš, provaz, baterie
NESMRTELNÝ JEŽEK
Jednoho dne, když jsem spravoval výfuk, začal padat déšť. Proto jsem si
nasadil kápi, ale neuvědomil jsme si, že je v ní ježek. Jak to píchalo,
tak jsem křičel, až jsem přivolal Uršulu. Uršula se ho snažila vypudit
baterkou, ale jemu to nevadilo, jelikož byl slepý. Uršula se ho tedy pokusila
zabít štaflemi, což se jí nepodařilo a zůstala s ním uvězněná pod
štaflemi. V marné snaze zachránit její život, jsem se na něj vrhnul se
zapalovačem. Bohužel jsem si spletl terč a upálil jsem Uršulu. V tom
ježek vyběhl a já ho svým zásahem uvěznil pod košem, který jsem pevně
upevnil svým připraveným provazem ke schodišti. Dnes je to můj
nejoblíbenější domácí mazlíček.
2. úkol: – scénka s použití slov začínajících pouze na písmena R,
D, C, M, O
Doktor Cimrman měl opravdu rád doktorku Cimrmanovou. Oba měli dobrý důchod,
čímž měli opravdovou radost. Oni měli dceru Radku. Dělali co dceruška
chtěla. Dcera cíleně otravovala rodiče množstvím dotazů. Opravdu
otravovala!!! „Mámo, dej mi Camrdala. Chci Camrdalovu ruku!!“ Chtěla moc.
Cimrman Radce omlátil rukou oko. Monokl!! Radka moc moc rrrr…. Radka mu
roztrhla mozek. Matka Cimrmanem rubla o okno. Radka dostala Camrdalovu ruku.
Radost!! Obě dopadly docela mrtvě. Radioaktivita.
3. úkol: – scénka pouze s jednoslabičnými slovy
Dialog: Chodec a Ívi:
I: Čau.
Ch: Hm…
I: Co je?
Ch: Hm…
I: Pojď ven!!
Ch: Hm…
I: Co ty na to??
Ch: Hm…
I: Proč furt hm??
Ch: Hmmmm…
I: Chceš do úst??
Ch: Hmmm…
I: Já tě kop….
Ch: Hmmm…(bum, prásk)
I: Áááááúúúú
Ch: Hm…
I: Já to na tě ….(bum, prásk)
Ch: Hm…
4. úkol: – příběh, kde všechna slova začínají na písmeno L
Lukáš, Lucka, Lenka laxně leželi levým loktem levé lopatky. Líně
ležící lama likvidovala lopatou ležícího Lukáše, Lucku a Lenku. Laxně
líný Lojza likvidoval lískou, líně ležící lamu likvidující ležícího
Lukáše, Lucku a Lenku. Lidi ladně lili limonádu ležící lamě. Lama
láskyplně louskala lilky. Lojza, Lukáš, Lucka a Lenka lehli lihovými
látkami. Lama laxně letí lesem. Los lamě letmo loupnul lebku. Lama leží,
leží. :o)
2. SKUPINA:
Niki, Mlíko, Janina Ch., Bróža
1. úkol: – scénka na slova: kolébka, trus, semínko, kamínek, lopata,
košťátko, lžička, zásuvka, hodiny, vakuum
Malý klouček jménem Zásuvka sbírá kamínky a semínka lopatou. Malý
chlapec Zásuvka, kterému se všichni smějí, už i malé děti v kolébce,
kvůli velkým nosním dírkám. Házejí po něm i trus. Ale pak je tady
ještě malý neznámý objekt s krycím jménem Košťátko. Malé
neidentifikovatelné Košťátko pomáhá Zásuvce při sbírání kamínků a
semínek. (přichází Mlíko) „Jsem sám velký pán Vakuum a přišel jsem
vám poradit. Je lepší lžička než-li lopata. Šetříte tak čas a
hodiny.“ A z toho plyne moudro.
2. úkol: – scénka s použití slov začínajících na písmena H, L, P,
J, B
Byla jednou jedna perníková louka. Pod perníkovou loukou hulákala lákavá
Barbucha. Pak Barbucha hledala perníkové jablko, jak hledala perníkové
jablko potkala princeznu Jasněnku, jak hledá perníkového bobra. Bobr
huláká: „Přes perníkovou louku lítá hladovějící ježek. Jenže ježek
je jablkofil.“ Jenže jelikož Jasněnka, hledající hladového bobra, je
jetá, proto pije jedině protonové pivo Protivínský perníkový platan.
Problémy protivínského piva prolínají platnost hodonínských perníkových
hodů. Princezna Jasněnka láme hlavu perníkového bobra. Po perníkovém
bobru pozůstal jen prach, Jasněnku popravili i hostinského hodonínských
hodů popravili, pak polili hlavu hodonínského hostinského jedem. Jen ježek
jablkofil přežil bouřlivé hodonínské hody, protože jedl jen jablka, pivem
hladověl. Pivo pro něj bylo nechutné. Proč? Protože jahoda, jahoda,
bagr…..:o)))
3. úkol: – scénka pouze s jednoslabičnými slovy
(Niki hraje na kytaru, ostatní zpívají)
Byl pan Prd, šel pan Prd,
v tom si prd, a jel do Brd.
Pak sfik film, asi good film,
byl fakt new a in,
a hrál v něm Brad Pinn.
Tu tam zas, slech hlas,
byl to fakt spras.
Šel tam, shlédl smrt,
a pak si zas prd!
This song is great,
a ze mě je prejt.
4. úkol: – příběh, kde všechna slova začínají na písmeno V
VO VRTÍCÍCH VOHONECH
Vidím velkou vodu, vesničané vrtí vohony. Váha vrtících vohonů vysoce
vyrostla. Ve Vimperku vzrostla víra ve vrtící vohony vopravdu velmi vysoce.
Vysoko vzdušné vozíky vozí vrtící vohony.Vesničané věří ve vrtící
vohony, vykonávající velké výkony ve vedení vimperské vodoelektrárny.
Velká vody vodešla ve vteřině.Vlající vlajky ve výši. Vrtící vohony
vytahovaly vlající vlajky výš a výš.
To vše přepsal Janák 🙂