2014-03-02
,Přidávání a upravování dnů.
,17.8.
,8:30 Praha Zličín – 5 autobusů odjelo mi stále čekáme.
9:20 Konečně přijíždí náš.Úspěšně se naloďujeme.
11:30 Opouštíme ČR – Německo – Francie
18.8. (pěšky-15km stopem-95km)
,4:50 Sranda začíná druhý sjezd za francouzskými hranicemi je naše
konečná La Janguera.
5:00 Vyrážíme směrem na Figueres a za La Janguerou odpočíváme na
poli(procházíme dvěma mýtnými branami za řádného troubení aut)
7:30 Vstáváme a balíme a vyrážíme směr Figueres.Po 20 minutách chůze a
stopování se vezeme s borcem, který se vrací z tříměsíční cesty po
Evropě.
8:30 Bloudíme po Figueres a náhodou nalézáme museum Salvátora Dalího.Dále
bloudíme a od dělníku na stavbě se dozvídáme správnou cestu.O dalších
20 minut později stopujeme chlapa v Marabele.
10:10 Středozemní moře, studené, dobyto v Roses.
11:30 Sprcha na pláži k spláchnutí soli nám posloužila jako koupelna a
vyrážíme do hor.Stopem
13:00 Stop probíhá bez větších problémů.Dostali jsem se do Figueres. Tam
se to začíná komplikovat. Oba jsme dostali kožní problémy.(pozadí a
popředí) Čekali jsem asi 2 hodiny na stopu.Pak nás vzal sebevrah, 140km/h
ve vsi.Díky blátu na hřišti se kožní problémy zvětšovaly.
18:13 Dostali jsem se do Besalu. Nyní stopujeme na nájezdu na dálnici.
18:45 Po dlouhém prošení nám zastavilo Berlingo.
19:50 Ležíme na louce vedle rozbaleného stanu, páč malinko kape. Chladíme
postižená místa a nabíráme síly na zítra.
19.8. (převýšení-300m pěšky-13km stopem-31km busem-53km)
,7:00 Budíček Buřt + krádež tropika.
7:30 Oba vstáváme a snídaně chléb + paštika (slivovice + džus + vodka)
8:45 Odchod směr Olot poté stop do Ripoll. Chvíli jsem bloudili. Po 7 km
nám u pumpy nabízí odvoz za 5E jeden mladík. Po domluvě pantomimou
souhlasíme a přistupujeme na jeho nabídku. Dostáváme se tak do Ripolli.
11:20 Zjišťujeme další dopravu a čekáme na zastávce na bus. Po hodině
zjišťujeme, že jsem na špatné zastávce. Do toho se přidal ještě prudký
déšť.
13:10 Přesunujeme se a správnou zastávku a kupujeme si lístek na vlak.
13:56 Přijíždí vlak – všichni vystupují a mi jediní nastupujeme.
13:57 Přichází mašinfíra a mumlá něco o autobuse tak chápeme, že je
něco jako výluka a přesunujeme se tedy do autobusu směr Puigerca. U Ribes
autobus staví a všichni vystupují. Kromě nás! Chápeme že teď pojedeme
asi zase vlakem. Cesta vlakem byla celkem zajímavá s výhledem na prudké
srázy.
15:30 Odcházíme z Puigerci směr Guíls de G.
16:00 Nalézáme trasu GR 11 a vyrážíme vstříc Pyrenejím.
16:30 Přicházíme do Seneji a smrdí to deštěm. Nalézáme tedy zastávku a
dočítáme poslední tiskoviny z Čech. Přitom zjišťujeme, že střecha
zastávky není v nejlepším stavu.
18:30 Stále prší tak se rozhodujeme pro předčasnou večeři z posledních
zbytků vody. Po večeři sháníme vodu (ptáme nejedné Španělky, která
nám říká že 50m od nás je pramen). Umýváme nádobí, sebe, za velkého
zájmu „chudinských“ domorodců.
19:30 Vyrážíme směr Guíls de G.
20:30 Za Guíls de G., nalézáme vhodné místo k přespání.
22:30 Usínáme za slabého větříčku.
20.8 (převýšení-780m pěšky-14km)
,2:30 Probouzíme se za silného větru.
5:00 Další probuzení stále dost fouká. Je celkem zima a tak zavíráme
stan.
7:00 Vítr stále nepolevuje a tak se rozhodujeme pro vaření v předsíňce
stanu.
9:00 Vítr ustal a po snídani a sbalení věcí vyrážíme na cestu směr
Refugia de Malnia. Po cestě potkáváme koně, krávy a zatraceně velké
převýšení.(To ještě netušíme, že proti tomu co nás čeká je toto
výlet do supermarketu.)
11:30 Dostáváme se k Refugi de Fixes. Nabíráme vodu a likvidujeme
sušenku.
12:30 Dostáváme se k Refugi de Malnia. Obědváme a dáváme odpočinout
nohám.
13:30 Vyrážíme na další pouť směr R. de Engorgs. Opět potkáváme sadu
krav a jedno stádo dokonce skáče po skalách kde se mi bojíme lézt.
15:30 Dorážíme do R. de Engorgs, kde se rozhodujeme že zde setrváme na noc,
protože další pochod bychom nemuseli zvládnout.Vaříme večeři,
proháníme sviště a provádíme očistu. Krásně se nám usíná při
pomyšlení na ranní stoupání (400m).
18:00 Usínáme za divného hluku kolem chaty. Myslíme, že jsou to svišti.
21:00 Probouzíme se a zjišťujeme, že ty zvuky nejen že nedělali svišti
ale také že nešli zvenku. Zjišťujeme že jsem okupováni
armádou myší.
21.8 (převýšení-1100m pěšky-15km)
,2:00 Nátlak se stupňuje. Nezbytné věci věšíme na provaz mezi zdi.
3:00 Zjišťujeme, že myši lezou i po provaze. Takto pokračuje boj až do
7:00. Myši běhají nad námi, pod námi, přes nás prostě všude. Okupují
naše batohy nedá se vůbec spát. Ráno sčítáme následky: 2× díra
v batohu, čokoláda, poničená lékárnička, ovocná směs a výkaly úplně
všude. Po vyčerpávající noci si přispáváme, vaříme snídani a
vyrážíme.
11:20 Dosahujeme sedla 2700 m.n.m. Fouká jako kráva. Zima jako kráva.
Pojíme čokoládu a mažeme dolů.
15:00 Po slezení sedla 2700 do 2300 vylézáme opět sedlo 2600 a tam
dosahujeme Andorry.
15:30 Slézáme sedlo Port de Valebera a nalézáme luxusní free Refugi de
Illa. Zde potkáváme španělský pár. Poobědváme a valíme dále.
18:00 Přicházíme do chaty Refugi de Fontverd. Po cestě přečkáváme
celodenní deštíky v chatách a pod stromy.
21:00 Uleháme a doufáme, že se na této luxusní chatě konečně vyspíme.
Vtom doráží dva Španělé.Tak pouze doufáme, že se vyspíme.
22.8 (převýšení-1400m pěšky-17km busem-10km)
,7:30 Vyspání opět nic moc. Nebylo to však způsobeno Španěli.
9:00 Po snídani a ranní očistě vyrážíme do hlavního města.
11:00 Sestupujeme do hl.m Andorry Andorra la Vella. Všude mají samé
lékárny, ale o pekaře nezavadíš. Bloudíme po městě, zakupujeme chleby a
pohledy, které posíláme domů.
13:00 Odjíždí bus směrem Arinsal. Nechápeme zdejší dopravu.
13:30 Vystupujeme z autobusu v Arinsalu a hned se k nám má jeden turista na
lavičce. Po chvíli se dozvídáme, že se jedná o němce, který má stejnou
cestu jako mi. Po obědváme a vyrážíme směrem za němcem.
16:20 Za deště dobýváme chatu Refugi de Coma Pedrosa.
16:40 Po posílení sušeným ananasem a zdrbnutí skupiny důchodců
postupujeme dále do sedla 2790m. Přitom k chatě přichází náš němec
s kterým na nás po cestě jaksi zanevřel tak jsem mu začali říkat
Luftvafe.
17:35 Začínáme pociťovat zatím největší únavu zájezdu. To však
ještě nevíme co se bude dít.
18:00 Stoupáme další metry. Začíná se stahovat mlha a po chvíli sněží.
To zatím považujeme za malou přeháňku. Po nasněžení 1cm přestáváme
věřit, že je to pouze přeháňka.
18:30 Sedlo za vydatného sněžení a větru dobyto. Koukáme na cestu dolů a
začínáme mít strach. Prudký sráz ze suťovitého kamene pokrytého 3 cm
místy namrzlého sněhu, přes který člověk nevidí kam šlápnout. Po
slezení této pasáže zjišťujeme, že se pod vrstvou sněhu začínají
ztrácet značky. Už toho máme dost, když nacházíme Refugi de Balia, kde
nás vítají dva němci a dva Španělé. Vaříme večeři a dělíme se
o slivovici.(němci se po napití kroutě jak vruty) Říkáme si že stačilo
málo a mohlo být zle.
21:00 Jdeme spát a doufáme že zítra se počasí konečně umoudří.
23.8 (převýšení-500m pěšky-20km stopem-25km)
,7:30 Necháváme naše spolubydlící odejít a sami vycházíme až v 9:30.
Scházíme do městečka Areu.
14:00 Přicházíme do Areu a zjišťujeme že zde mají nejen zavřený obchod
ale také nemají autobusovou zastávku. Pro změnu nám zapršelo. Vydáváme
se na stop. Po kilometru nám staví Land Rover se značně překouřeným
řidičem. Jede do Araos. Po cestě se domluvíme, že nás vezme na BUS do
Lavorsí za 3E.
16:00 V Lavorsí zjišťujeme, že autobus už dnes nepojede. Kupujeme tedy
chléb a vyrážíme na stop. Po 6 km nám zastaví Jaguár. Vyleze borec a
zeptá se Espot. Mi pouze pokyneme a vyrážíme.
19:30 Jsme v Espot pod NP St. Maurici. Opět prší. Počkáme na snížení
objemu srážek a vyrážíme směrem k NP.
20:40 Přicházíme k místu, kde mapa ukazuje Refugi. Je zde pouze expozice
NP. Rozhodujeme se počkat na tmu a vyspat se na zápraží.
24.8 (převýšení-1400m pěšky-20km)
,5:20 Díky tomu, že spíme na špatném místě, vstáváme již brzy.
Snídáme a vyrážíme směrem Estany St. Maurici. Po cestě potkáváme
kamzíky a poznáváme park St. Maurici jako překrásné skály s jezery a
občas nějakým tím stromem.
11:30 Oběd nad Refugi de Colomers.
12:30 Odpočíváme u Refugi de Colomers a zjišťujeme, že nám nic nepřeje:
počasí, kožní problémy, myši a dále se jeden batoh začíná rozpadat.
Ale věříme že se vše v dobré obrátí. Hlavně zdraví. Pomocí
provázků trochu pořešíme batoh a vyrážíme směrem Refugi Restanca přes
sedlo Port de Caldes. Na cestě pociťujeme zvětšenou únavu.
18:30 Zjišťujeme že Refugi de Restanca v neplacené verzi již nestojí. Tak
stavíme stan, večeříme, pereme prádlo a sebe taky.
21:00 Po vydatné večeři uleháme a po chvíli usínáme.
25.8 (převýšení-1000m pěšky-17km)
,7:30 Vstáváme, jíme a odcházíme. Ihned na začátku dne jsem se rozhodli
pro náročný a nebezpečný traverz přes skálu, abych si ušetřili
klesání a následné stoupání. Poté následuje výstup do sedla Port de
Rtus abych mohli sestoupit do osady Ospiteu de Vielha. Tam sbalíme 4 paní
středního věku a jedeme sni nakupovat do Vielhy. Zde koupíme chleba F.Monies
a benzín natural 95. Ihned se vracíme zpět a postupujeme přes zdemolovanou
Refugi de Hospitalet do Refugi de Anglos. Stoupání bylo velmi zajímavé. Už
jenom proto, že po většinu trasy bylo 60°.
20:00 U posledního jezera před chatou provádíme očistu a k chatě
přicházíme vyvonění, vystailingovaní, vymazlení. Zde nás čekají dva
velice divní Španělé. Tak rychle vaříme večeři a jdeme spát.
26.8 (převýšení-600m pěšky-7km)
,8:00 Vstáváme, snídáme a čekáme až odejde náš divný spolubydlící.
Jeden zmizel již za časného rána a druhý se stále nemá k odchodu. Už
jsem po snídani, ale on stále neodchází. Konečně vypadl a tak se jdeme
sbalit a vyrážíme.
10:00 Vyrazili jsme. Hned na začátku nás čeká jedno moc pěkné sedlo. Po
čase se však dozvídáme, že to byla pouze rozcvička. Hned poté klesáme do
údolíčka a hurá zase do sedla. To už je trochu horší. Potkáváme skupinu
Španělů. Vysvětlují nám, že do posledního sedla kam se chystáme se
nechá vylézt jedině s lanem. To samozřejmě nemáme. Vlastníme pouze
takovou prádelní šňůru, které někteří členové expedice nechtějí
věřit. Jdeme do toho i bez lana. Úplně zmožení vystupujeme do sedla pod
kterým chceme spát.
14:00 Ubytováváme se u jezera a nabíráme síly před zítřejším
výstupem na Pico de Aneto.
Pozn.: Koupání v jezeře 2500 m.n.m.
27.8 (převýšení-1100m dolů-2400m pěšky-16km)
,Vstáváme časně ráno již v 5:30 protože se nechceme potkat s masňákama na vrcholu. Po snídani rozednění vyrážíme na vrchol nejvyšší hory Pyrenejí. Ze začátku je to sice pěknej krpál ale jde to. Asi 400m pod vrcholem to začíná houstnout. Musíme překonat sedlo, které by se dalo považovat za skálu 4+ nazývané Colade de Coronas. Do něj jsem se dostali neobvyklou cestou od jezera Ibon de Lizars z jihu. Po překonání tohoto sedla se před námi otevřela ledová stěna. Tento ledovec jsem díky vyšlapané cestičce zdolali avšak druhý strmější nám tuto výhodu neposkytl a tak jsem jej museli zdolat kolem skály. Nad druhým ledovcem jsem už pouze vystoupali pár desítek metrů před Mohamedův krok. Zde jsme zjistili že jsme jediná výprava, která nedisponuje mačkami, cepíny a lany se sedáky v neposlední řadě horskými vůdci. Před Mohamedovým krokem jsem museli chvilku počkat kvůli dvěma hysterickým Španělkám, které se ho pokoušeli překonat. Když se cesta uvolnila vyrazili jsem vstříc 50m vzdálenému vrcholu. Ten jsem dobyli za 3hod 6min, pořídili jsem fotografickou dokumentaci a sběr hornin. Po krátkém vychutnání triumfu jsem se odebrali nazpět. Cesta z vrcholu byla stejně zapeklitá jako ta k vrcholu. Až na pauzu na oběd. Ke stanu jsem se vrátili opět za 3hod 6min, vykoupali jsem se sbalili věci a vyrazili směr Benescu. Cesta dolů byla velmi náročná zvláště pro kolena. Přeci jen to byl kopeček. Po sestupu dolů jsem začali řešit spaní. Nastal problém! Buď byla voda a nebylo místo, nebo bylo místo a nebyla voda. Východiskem se pro nás nakonec stal kemp Aneto. Kde byla: horká sprcha, záchodová mísa a studené pivo . Vysr… jsme se, umyli jsem se, uvařili, vypili 2 piva a šli spát.
,28.8 (převýšení-400m pěšky-16km stopem-93km)
,7:30 Začali řvát krávy, tak jsem začali vstávat. Ranní sprcha, čaj a
buchta.
10:00 Vyrážíme směr Benescu. V Benescu začínáme stopovat. Po chvíli
nám zastaví mladík, odváží nás na odbočku před Chai odkud nás vyzvedá
mladík ve firemním autě. Máme štěstí protože nás odváží až do
Aínsa. Odkud s partou dělníků, Angličankou a Španělem se dostáváme až
do Beilsy. Dále se španělskou rodinkou (ukecaná máma co nám radí kudy
máme jít) a s párem francouzských důchodců se dostáváme až do kempu
z a chatu Refugi de Pineta. Po krátké rozvaze o noclehu se rozhodujeme vydat
dále do hor. V Cirkulář de Pineta vyčkáváme u pramenu odchodu
zbloudilých turistů. Abychom zde mohli bivakovat. Při čekání narážíme
na skupinku Čechů (Pražáků), kteří také procházejí Pyreneje. Po
dlouhé rozpravě a výměně zkušeností se loučíme a jdeme vařit. Po
dojedení posledního sousta ohlásí hrom čas ke stavění stanu. Bouřka nás
však míjí (zatím) . Náhle nás však přestává míjet a hřmí a
prší až do rána.
29.8 (převýšení-900m pěšky-10km)
,7:00 Budíček, snídaně, balení a další ranní kolorit.
8:30 Začínáme stoupat podél vodopádů do sedla Colada de Anisclo. Jde
o celkem adrenalinový výstup a dosti fyzicky náročný s lezeckými
pasážemi. Po dosažení sedla stoupáme dále po hřebeni GR 11-kou. Po
chvíli předcházíme 4 Španěly, kteří se vrací, protože se jim zdá
cesta příliš náročná a obchází ji jinou variantou. Mi jdeme dále a
nakonec nelitujeme. Cesta sice obsahuje i řetězové feraty ale jde jinak
o velice překrásnou cestu s nádhernými výhledy.
15:30 Dorážíme ke chatě Goríz. Zde narážíme postupně na dvě skupinky
Čechů. Odpočíváme, svačíme a večeříme.
20.00 Doráží čtyřčlenná skupina Španělů a nechtějí věřit, že
jsme to prošli.
2:00 Probouzí nás velmi silný vítr a střevní potíže. V pozdějším
průběhu zájezdu byl za viníka těchto potíží označen zkažený sýr
eidam. Salám vysočina byl nevinný.
30.8 (převýšení-1200m dolu 2000 pěšky-14km stopem-46km busem-15km)
,7:00 Po nepříjemné noci a odložení budíčku vstáváme v nepříliš dobrém rozpoložení. Rychle vaříme polévku a vyrážíme na Monte Perdido(3355m.n.m.) Ve svahu za silného a chladného větru předcházíme 2 skupiny. Odměnou nám je, že staneme na vrcholu jako první. Kvůli velkému chladu oblékáme veškeré dostupné oblečení a vracíme se k chatě Goríz. Zde poobědváme a scházíme do kaňonu Valle de Ordesa. Při průchodu kaňonem zjišťujeme, že je rozhodně nejnavštěvovanějším místem, které jsem v Pyrenejích navštívili. Po příchodu k bráně kaňonu nastupujeme do nastartovaného autobusu, který nás odváží do Torli. Odkud se vydáváme na pospas stopování směr Atlantický oceán. Jako první nám zastavují a odvážejí do Bielcas dva muži. Po cestě popíjejí pivo, kouří doutníky a hašiš. Mi postupem času zjišťujeme, že jeden z nich se právě stal otcem. V Bielcas dokupujeme potraviny a stopneme dva dělníky jedoucí do Jaca. Odtud autobusem do Vilinua. Kde ukryti na louce za městem vaříme večeři, klepeme kosu a za tmi uleháme pod širák.
,31.8 (pěšky-5km stopem-185km)
,Za silného větru vstáváme a snídáme na zastávce. Poté popocházíme na konec vsi a stopujeme chlapíka s citroenem, který nás hodí těsně za francouzské hranice. Odkud z jednorukým Francouzem a komediantem až do Oloronu. Za Oloron nás vyvezl mladý pár. Kde nás vyzvedla babička s vnoučkem a odvezla na odbočku na Navarrex. Tam nás sebral opravář Airbusu(Airbusem už nelítám!) a hodil nás společně s jedním mladíkem až na nájezd na dálnici A64. Tam čekáme asi 3 hodiny než nás vyzvedne mladý “chytrolín“ a odveze do Bayonne. Následuje prohlídka Bayonne a autobus do campu v Biaritzu. Stavíme stan, večeříme a vyrážíme na pláž a do města.
,1.9 (pěšky-5km)
,Nakupujeme jídlo a vína na večer. Jdeme na pláž. Dáme večeři a
vyrážíme z lahvinkami na pláž. Sýr-víno-doutník. Prostě oslava
triumfu. Ještě dokoupíme karton piva a rozsekáme Švýcary ve fotbálku. Na
pláži popíjíme-na to zmrsku a jdeme spát.
2.9 (pěšky-7km stopem-150km)
,Snídaně, balení a přesun na nájezd na dálnici v Bayonne nám trvá cca do 12:00. Stopujeme rozhodčího 2.fotbalové ligy do Pau. Odtud technického ing. Do Lurd. Procházíme a prohlížíme si poutní místo. Nakupujeme nějaké potraviny a vyrážíme za město. Cestou ještě zkoušíme stopovat a hle jsem na nájezdu na dálnici v Arbes. Zde večeříme cca 100m od mýtných bran.
,3.9 (pěšky-7km stopem-250km)
,První školní den jsem vstali v 8:00.(První školní den to je pouze pro mladší část naší skupiny.) Sbalili jsem spacáky a nasnídali jsem se. Po snídani jsem popošli asi 70m k mýtné bráně, odkud jsem začali opět stopovat. Asi o 50 m za námi stopoval další lachtan, který si málem stopnul švestky. Nám asi po 15min zastavuje mladík v BMW a odváží nás až do Toulouse, kde se snažíme projít alespoň část města a některé památky. Asi v 16:30 se dostáváme na výpadovku směrem Carcassone. Asi po pul hodině nám zastavuje pán s Peugeotem a odváží nás přímo před hrad. Tam nabíráme vodu a vracíme se před město na parkoviště. Cestou trháme asi 3kg červeného vína(snad se nepo…). Přicházíme na odpočívadlo, hledáme vhodné místo na spaní a vaříme večeři(těstoviny, omáčka, vysočina, víno).
,4.9 (pěšky-5km)
,Po snídani vyrážíme zpět do Carcassone. Následuje prohlídka hradu a celého hradního města. Po prohlídce vyrážíme do města, kde sháníme potraviny a benzín. Poté se vracíme na naše odpočívadlo. Po cestě zjišťujeme, že dnes to s vínem nebude tak slavné. Vaříme tedy večeři a čekáme až se zešeří.
,5.9 (pěšky-6km stopem-108km)
,Ráno vyrážíme na stopa směrem Narbone. Zastavuje nám mladík ve Felícii a z Karbone jedeme dále do Perpignanu. Zde se procházíme po městě(celkem štreka) a hledáme vhodné místo k noclehu. Když se před námi objeví další víska. Rozhodujeme se, že přenocujeme u vinice a budeme doufat, že na nás nepřijde sedlák s domněnkou, že mu krademe víno.
,6.9 (pěšky-6km stopem-27km)
,Ráno nás krásně probudilo sluníčko a jelikož nás netlačil čas tak jsme se váleli ve spacáku. Potom jsme ze spacáku uvařili snídani, sbalil a šli stopovat. Doufali jsem, že to nepůjde tak dobře abychom v La Janqueře nebyli tak brzo. Ze začátku to vypadalo dobře. Čekali jsme asi hodinku, ale nakonec zastavil děda, který jel až do La Janquery. Dorazili jsme asi v 12:00. Vzali první supermarket útokem a naobědvali se. Potom jsem našli pěkné místo před cedulí benzíny ve městě a zevlili jsem tam až do večera. Potom se odebrali do nově postaveného tunelu, kde jsem se najedli a přespali.
,7.9 (pěšky-2km)
,Tento den se skládal jen a pouze ze zevlování na našem obvyklém místě a přespání v našem tunelu.Denní program jsem zpestřili hraním improvizované dámy a podobných her. Na večer jsme koupili víno a za pískotu gum z nákladních aut ho popíjeli u silnice.
,8.9 (pěšky-5km)
,Dnes, když se vše vydaří, budeme sedět v autobuse směrem ČR. Po obědě se přesouváme na benzínovou pumpu, kde by nás měl autobus vyzvednout. S cca 20 minutovým zpožděním konečně vidíme náš autobus na sjezdu z dálnice.
,9.9
,Cestou zpátky probíráme naše zážitky mezi sebou i mezi dalšími spolucestujícími. Bylo to rozhodně nádherné putování, ale celkem už toho máme dost tak jsem rádi, že už brzo uvidíme rodnou hroudu. Kolem 11:00 bereme útokem první českou pumpu. To co si zde koupíme jsme plánovali snad týden dopředu. V 15:00 vystupujeme v Praze na Zličíně. Naše putování je u konce.
,Když ste to dočetli,až sem zasloužíte si odměnu.
]